Modul 1 - Společná výuka

Aplikace matematiky: základy rovinné geometrie

1.1 Co jsou to CAD programy

V 60. letech se zaváděním a stále širším využíváním výpočetní techniky vzniká nový obor "počítačová grafika ". Nejčastěji je charakterizován jako obor přírodních a technických věd, který se specializuje na zpracování grafické informace pomocí počítače. Na počátku vzniku tohoto oboru stojí i zavádění číslicově řízených NC strojů, kdy je graficky s použitím počítačově řízených kreslících strojů kontrolována dráha frézy. Začínají se rovněž vytvářet první systémy pro automatizované návrhy pomocí počítače. Se stále vzrůstajícím využíváním a neustálým zdokonalováním výpočetní techniky dochází k výraznému zkracování fází konstrukční i technologické přípravy výroby. Dnes již existují nejrůznější systémy pro počítačovou podporu různých fází výrobního procesu. Přehled o těchto systémech a jejich místo v procesu vzniku nového výrobku ukazuje následující obrázek.

· CAD -Computer Aided Design (drafting) -počítačem podporované konstruování (kreslení)

· CAM -počítačem podporovaná výroba

· CAP -počítačem podporované plánování výroby

· CAA -počítačem podporovaná montáž

· CAQ -počítačem podporovaná kontrola kvality

· CAR -počítačem podporovaná robotika

· CAE -počítačem podporované inženýrské činnosti

· CIM -počítačem integrovaná výroba

1.2 CAD programy – jejich dělení

CAD programy se staly speciální oblastí počítačových programu určených pro použití pro konstruování. Termín CAD jak již bylo řečeno lze do češtiny přeložit jako počítačem podporované konstruování či navrhování. Někdy se vsak můžeme setkat se zkratkou AEC - Architecture Engineering Construction, která označuje navrhování v oblast architektury a stavebnictví. Toto označení pomalu mizí a je nahrazováno pojmem CAD - Computer Aided and Drafting, pod kterým je chápána oblast od jednoduchého počítačového skicování až po střední dvojrozměrný CAD systém.

CAD jsou tedy vhodné pro konstruktéry, návrháře, projektanty a designery, kteří oceňují jejich mnohé přednosti, především osvobození od rutinních prací a tím vytváření většího prostoru a lepších podmínek pro vlastní tvůrčí práci.

Rozsáhlou oblast CAD programu lze rozdělit mnoha způsoby, například podle geometrických prvků, se kterými systémy pracují, podle oboru, ve kterých se používají, případně podle jejich složitosti.

Podle toho, s jakými geometrickými prvky systém pracuje rozlišujeme CAD na:

· 2D systém pracující pouze s rovinnými objekty

· 2,5D systém, který vytváří objekty prostorové povahy prostorovým pohybem rovinného objektu

· 3D systém pracující s tělesy a plochami v trojrozměrném prostoru

1.3 Struktura okna AutoCADu 2013

V této kapitole je uveden popis uživatelského rozhraní aplikace AutoCAD 2013. Jak již bylo dříve uvedeno, je tato aplikace vytvořena pro operační systémy Microsoft Windows. Z tohoto důvodu je i členění a ovládání okna této aplikace podobné jiným programům běžících pod operačními systémy Windows.

Aplikace AutoCAD 2013 je multifunkční CAD systém s velkou škálou funkcí pro úpravu a vytváření výkresové dokumentace. Funguje a používá se jako většina aplikací pod operačním systémem Windows.

Okno této aplikace se skládá z těchto částí:

· Záhlaví okna. Obsahuje informaci o souboru, se kterým je právě pracováno, dále také obsahuje tři známá tlačítka pro minimalizaci, maximalizaci a uzavření okna aplikace.

· Hlavní nabídka. Tato nabídka (někdy také roletové menu) obsahuje všechny příkazy, funkce a možnosti nastavení, seřazených do jednotlivých skupin, které jsou charakterizovány svým účelem. Například v nabídce Soubor nalezneme všechny příkazy a funkce týkající se práce se soubory typu výkres, možnostmi jeho úpravy, tisku atd.

· Nástrojové lišty. Tyto lišty (standardně jsou zobrazeny dvě) obsahují nejčastěji používané příkazy a funkce. Všechny příkazy obsažené na těchto lištách lze vyvolat i místní nabídkou, nebo je lze vyhledat i v hlavní nabídce či v příkazových lištách.

· Příkazové lišty. Tyto lišty obsahují jednotlivé vizualizované příkazy pro zadávání příkazů pro tvorbu jednotlivých objektů (čáry, kružnice, obdélníky apod.). Tyto příkazy lze také zadávat textovou formou a to pomocí příkazového řádku (viz. dále). Tyto příkazové lišty jsou plovoucí, což znamená, že je možné jejich libovolné umístění do kterékoliv části okna aplikace AutoCAD 2013.

· Příkazový řádek. Tento řádek slouží pro textové zadávání příkazů pro tvorbu a editaci jednotlivých objektů. Většinou se kombinuje s příkazovými lištami a to tak, že v příkazové liště se zadá typ objektu, který chceme vytvořit (např. čára) a v příkazovém řádku potom specifikujeme jeho ostatní vlastnosti (jako je poloha, typ, velikost atd.). Příkazový řádek můžeme používat ve dvou jazycích. Například příkaz úsečka spustí proces vytváření úsečky, tento příkaz má i anglickou obdobu a to: _line, který spustí ten samý proces.

· Pracovní plocha. V této ploše dochází k vytváření jednotlivých objektů. Můžeme si ji představit jako výkres na nějž potom umisťujeme jednotlivé objektu, podobně jako je tomu u klasického kreslení pomocí tužky a pravítka. Pracovní plocha obsahuje vždy značku souřadnicového systému, která indukuje polohu jednotlivých os v pravoúhlé soustavě souřadnic. Dále je možné Pracovní plochy přepínat ve třech různých módech. Každý z těchto módů má své specifické funkce, které budou později vysvětleny v kapitolách zabývajícími se řešenými příklady.

· Posuvníky. Často není možné zobrazit celý výkres najednou, nebo je nutné konstruovat detail a proto musíme některou část výkresu zvětšit. Abychom i potom mohli zobrazovat jednotlivé části výkresu používáme tyto posuvníky. Posuvníky jsou vertikální a horizontální a fungují stejně jako v jiných aplikacích (např. jako ve Wordu).

	Záhlaví okna aplikace AutoCAD 2013 s ovládacími prvky okna. Minimalizovat Maximalizovat / Obnovit Zavřít
	Hlavní nabídka. V této nabídce jsou obsaženy všechny příkazy, nástroje a nastavení, které je možné učinit v aplikaci AutoCAD 2013. Nejdůležitější z položek jsou vysvětleny v dalších následujících podkapitolách.
	Nástrojové lišty. Obsahuje nejčastěji používané funkce. Tyto lišty je možné doplňovat, nebo naopak odstraňovat z nich ty funkce, které uživatel považuje za potřebné nebo nepotřebné. Editaci těchto lišt je možné provádět stejným způsobem jako u Wordu.
	Příkazové lišty. Tyto lišty obsahují jednotlivé vizualizované příkazy pro zadávání příkazů pro tvorbu jednotlivých objektů (čáry, kružnice, obdélníky apod.). Nejdůležitější z položek jsou vysvětleny v dalších následujících podkapitolách.
	Příkazový řádek. Tento řádek slouží pro textové zadávání příkazů pro tvorbu a editaci jednotlivých objektů. Příkazový řádek můžeme používat ve dvou jazycích. Nejdůležitější z položek jsou vysvětleny v dalších následujících podkapitolách.
	Pracovní plocha. V této ploše dochází k vytváření jednotlivých objektů. Můžeme si ji představit jako výkres, na nějž potom umisťujeme jednotlivé objektu, podobně jako je tomu u klasického kreslení pomocí tužky a pravítka.
	Posuvníky. Posuvníky jsou vertikální a horizontální a fungují stejně jako v jiných aplikacích (např. jako ve Wordu).

1.4 Možnosti přepínání pracovních prostorů

Uživatelské rozhraní popsané na předchozím obrázku není v AutoCADu 2013 výchozí. Do tohoto rozložení je tedy třeba jej přepnout. Výchozí uživatelské rozhraní (to které se objeví bezprostředně po instalaci aplikace AutoCAD 2013) totiž používá jiný systém nabídek - ribbon (tzn. pás karet) jak je tomu například u aplikace Microsoft Word 2007, 2010 a 2013. Toto pojetí uživatelského rozhraní je ale pro výukové potřeby dost těžkopádné a proto je v dalším textu použito jiného rozložení pracovního prostoru označovaného jako AutoCAD Classic.

Níže uvedený postup Vám tedy pomůže využívat přepínač Pracovní prostory k tomu, abyste si uzpůsobili uživatelské rozhraní aplikace tak, abyste mohli sledovat další výklad. Z TOHOTO DŮVODU JE OPRAVDU DŮLEŽITÉ, ABYSTE NÍŽE POPSANÝ POSTUP APLIKOVALI NA POČÍTAČI, NA KTERÉM BUDETE VÝUKU REALIZOVAT.

Tlačítko Přepínání pracovních prostorů.

- otevření položky: přesuňte kurzor myši nad tuto položku a stlačte jednou levé tlačítko myši

- dojde k otevření položky. Pohyb v ní je shodný s pohybem v hlavním menu.

Položka Přepínání pracovních prostorů.

Tuto položku jste otevřeli postupem uvedeným v bodu 1.

Volba AutoCAD Classic.

- potvrzení volby: přesuňte kurzor myši nad tuto volbu a stlačte jednou levé tlačítko myši

- dojde k výběru tohoto rozvržení uživatelského rozhraní a automatickému uzavření položky Přepínání pracovních prostorů.

POZN.: Pokud byste v budoucnu chtěli opět přepnout uživatelské rozhraní do výchozího zobrazení s pásy karet (tzv. ribbon), použijte stejný postup popsaný v bodě 1 až 3 s tou výjimkou, že v bodě 3 klepnete na volbu Počáteční nastavení pracovního prostoru.

Animaci postupu řešení naleznete zde

1.5 Práce se soubory výkresů v AutoCADu 2013

Společné cvičení 1 - Vytvořit nový výkres

	Položka hlavního menu Soubor. - otevření položky: přesuňte kurzor myši nad tuto položku a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření položky. Pohyb v ní je shodný s pohybem v hlavním menu.
	Volba Nový. - potvrzení volby: přesuňte kurzor myši nad tuto volbu a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření panelu Vybrat šablonu.
	Panel Vybrat šablonu K otevření panelu došlo po klepnutí na volbu Nový v položce hlavního menu Soubor.
	Pole pro Výběr souboru. - vyberte jednu z nabízených šablon a označte ji (stisknutí levého tlačítka myši).
	Tlačítko Otevřít. - použití tlačítka: přesuňte kurzor myši nad toto tlačítko a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k okamžitému otevření požadované šablony.

Animaci postupu řešení naleznete zde

Společné cvičení 2 - Otevřít existující výkres

	Položka hlavního menu Soubor. - otevření položky: přesuňte kurzor myši nad tuto položku a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření položky. Pohyb v ní je shodný s pohybem v hlavním menu.
	Volba Nový. - potvrzení volby: přesuňte kurzor myši nad tuto volbu a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření panelu Vybrat šablonu.
	Panel Vybrat šablonu K otevření panelu došlo po klepnutí na volbu Nový v položce hlavního menu Soubor.
	Rozbalovací nabídka Soubory typu: - použití nabídky: klepněte jednou levým tlačítkem myši na černou šipku na konci pole rozbalovací nabídky, - dojde k jejímu rozbalení a klepnutím levým tlačítkem myši můžete vybrat typ zdrojového souboru (šablony, výkres nebo vzor).
	Položka *Výkres (.dwg). - klepněte jednou levým tlačítkem myši na položku Výkres (.dwg).*
	Pole pro Výběr souboru. - vyberte jeden z nabízených výkresů a označte jej (stisknutí levého tlačítka myši).
	Tlačítko Otevřít. - použití tlačítka: přesuňte kurzor myši nad toto tlačítko a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k okamžitému otevření požadovaného výkresu.

Animaci postupu řešení naleznete zde

Společné cvičení 3 - Uložit vytvořený výkres

	Položka hlavního menu Soubor. - otevření položky: přesuňte kurzor myši nad tuto položku a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření položky. Pohyb v ní je shodný s pohybem v hlavním menu.
	Volba Uložit jako... - potvrzení volby: přesuňte kurzor myši nad tuto volbu a stlačte jednou levé tlačítko myši - dojde k otevření panelu Uložit výkres jako.
	Panel Uložit výkres jako. K otevření panelu došlo po klepnutí na volbu Nový v položce hlavního menu Soubor.
	Pole Uložit do. Slouží k vyhledání paměťového místa pro uložení výkresu. - na konci tohoto pole je umístěna šipka, kterou otevřete následující podnabídku: v této nabídce zvolte jednotku a posléze složku, do které chcete výkres uložit
	Ikona pro výběr existujícího výkresu. Zde můžete zvolit požadovaný existující výkres, který chcete přepsat. Tato možnost se používá hlavně tehdy, pokud již máme určitý výkres vytvořený a chceme jej něčím doplnit nebo v něm něco změnit, pak jej jako změněný uložit pod stejným jménem. Pokud přepíšete existující výkres, uloží se všechny změny a původní výkres (pokud v něm něco vymažete) bude nahrazen novým!!! - přesuňte kurzor na ikonu výkres, který chcete přepsat, a dvakrát rychle po sobě stlačte levé tlačítko myši (dvojklik) - dojde k okamžitému uložení požadovaného výkres.
	Pole Název výkresu. Pokud chcete výkres uložit pod novým jménem, zapište do tohoto pole nové jméno výkresu.
	Potvrzovací tlačítko Uložit - stiskněte tlačítko ULOŽIT - dojde k okamžitému uložení požadovaného výkresu. *Tento postup nahrazuje postup u bodu 5.*

Animaci postupu řešení naleznete zde

2.1 Úpravy souřadného systému

AutoCAD 2013 využívá implicitně souřadného systému, který má pevně definovánu polohu počátku a orientaci os pomocí globálního souřadného systému (GSS). Tento výchozí souřadný systém může být při vlastní tvorbě výkresu upraven podle potřeb obsluhy. Se systémem os lze libovolně manipulovat pomocí příkazu. Nejčastějším typem úpravy je posun počátku a rotace kolem jedné z os. Libovolnou úpravou GSS vznikne uživatelský souřadný systém (USS).

Příkaz obsahující řadu voleb pro manipulaci se souřadnicovým systémem. Lze jej využít jak pro 2D, tak i pro 3D kreslení.

Grafický zástupce (dostupný v položce NÁSTROJE volba NOVÝ USS) :
Lokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	Uss
Nelokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	_Ucs

Určete počátek USS nebo [PLocha/poJMenovaný/obJekt/Předchozí/poHled/Globální/X/Y/Z/ZOsa] <Globální>:

Volba	Zkratka volby	Popis volby
nový	N	Nastavuje počátek nového souřadného systému s možností pojmenování.
PLocha	PL	Upravuje polohu počátku aktivního uživatelského souřadnicového systému, dle některé z definovaných ploch.
poJMenovaný	JM	Příkaz pro použití některého z předefinovaných nastavení souřadnicového systému
Glob	G	Vrací upravený souřadný systém, k globálnímu (hlavnímu) stavu. Při prostorovém modelování má často význam při dezorientaci v upravovaných souřadnicích.
Předchozí	P	Příkaz pro návrat k předchozímu nastavení souřadnicového systému.
poHled	H	Uloží aktuální souřadný systém pod jménem.
X/Y/Z	X Y Z	Otočení souřadného systému dle vybrané osy.

Společné cvičení 4 - Úpravy souřadného systému

Zadání:

Posuňte počátek souřadnicového systému z výchozí (globální polohy) do bodu 100,100 (uživatelský souřadnicový systém). Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz USS a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte nové souřadnice počátku 100, 100, 0 a potvrďte klávesou ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde

2.2 Vytvoření úsečky

Příkaz úsečka umožňuje vložit do výkresu objekt typu úsečka. Úsečku je možné definovat kurzorem myši, nebo pomocí příkazového řádku a klávesnice. Hlavními atributy úsečky, je její poloha a délka.

Grafický zástupce:
Lokalizovaný příkaz pro příkazový řádek :	úsečka
Nelokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	_line

Zadejte první bod: Určete další bod nebo [Zpět, Uzavři]:

Volba	Zkratka volby	Popis volby
Zadejte první bod	-	Zadání prvního bodu úsečky pomocí klávesnice nebo myši.
Určete další bod	-	Zadání koncového bodu úsečky pomocí klávesnice nebo kurzoru myši.
Zpět	Z	Vrátí poslední provedený krok.
Uzavři	U	Pokud bylo nakresleno více úseček, spojí koncový bod poslední úsečky s počátečním bodem prvně nakreslené úsečky.

Společné cvičení 5 - Tvorba úsečky

Zadání:

Zakreslete trojúhelník procházející body (40, 50); (150, 140); (200, 70). Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz úsečka a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte souřadnice počátku první úsečky 40, 50 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

3. Zadejte souřadnice koncového bodu první úsečky 150, 140 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER (tento bod je automaticky považován za počátek druhé úsečky).

4. Zadejte souřadnice koncového bodu druhé úsečky 200, 70 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

5. Uzavřete obrazec volbou Uzavři tak, že napíšete do příkazového řádku volbu U a potvrdíte stisknutím klávesy ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde

Poznámka: Uchopovací režim

Uchopovací režim je nesmírně důležitá a užitečná pomůcka AutoCADu. Slouží k přesnému zadávání bodů na již nakreslených entitách. Použijeme ho při kreslení, editaci i kótování v těch případech, když potřebujeme ukázat koncový bod, střed, průsečík či jiný význačný bod nakreslených objektů. V našem případě by se dal využít místo příkazu Uzavři.

Uchopovací režim má svoje tlačítko (stejně jako ostatní kreslicí pomůcky) v informační liště při dolním okraji okna. Tímto tlačítkem nebo klávesou F3 se uchopovací režim zapíná a vypíná. Jestliže uchopovací režim zapneme, pak „funguje“ ve všech příkazech a pro všechny požadované body, dokud ho zase nevypneme. Které konkrétní typy bodů budou uchopovány, záleží na nastavení. K nastavení se dostaneme takto: umístíme kurzor myši nad tlačítko uchopovacího režimu v informační liště, stiskneme pravé tlačítko myši a vybere Nastavení.

2.3 Vytvoření kružnice

Příkaz kružnice umožňuje vložit do výkresu kružnice a kruhy. Kružnice je množina bodů, které mají od jednoho bodu (středu) konstantní vzdálenost. Opět je možné ji definovat pomocí myši nebo pomocí klávesnice. Jejími hlavními atributy jsou střed kružnice a její poloměr (R) nebo průměr (D).

Grafický zástupce:
Lokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	kružnice
Nelokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	_circle

[3B/2B/Ttr (tan tan rádius)]

Volba	Zkratka volby	Popis volby
3 Body	3B	Zadání kružnice pomocí tří bodů. Zadáváme tak, že označíme nebo definujeme tři libovolné body na výkrese
2 Body	2B	Definice kružnice pomocí dvou bodů. Zadáváme tak, že první bod je koncový bod průměru a druhý bod je na průměru.
Tečna, tečna, rádius	Ttr	Zadáváme specifikací tangenty, potom druhé tangenty a nakonec zadáváme rádius.
Střed, Diametr	-	Zadání kružnice pomocí jejího středu a diametru (průměru).
Střed, Rádius	-	Zadání kružnice pomocí jejího středu a rádiusu (poloměru).
Tečna, Tečna, Tečna	-	Příkaz je možné aktivovat pouze z hlavní nabídky KRESLI.

Společné cvičení 6 - Tvorba kružnice

Zadání:

Zakreslete kružnici se středem v bodě 56, 56 a poloměrem 26 mm. Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz kružnice a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte souřadnice středu kružnice 56, 56 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

3. Zadejte poloměr kružnice 26 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde

2.4 Vytvoření obdélníka

Příkaz obdélník umožňuje vložit do výkresu pravidelný čtyřúhelník. Tímto příkazem je možné vytvářet jednak obdélníky ale i čtverce, pokud jsou všechny 4 strany stejně dlouhé. Obdélník je možné definovat kurzorem myši, nebo pomocí příkazového řádku a klávesnice.

Grafický zástupce:
Lokalizovaný příkaz pro příkazový řádek :	obdélník
Nelokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	_rectang

[Zkosení/zDvih/zAoblení/Tloušťka/šířKa]

Volba	Zkratka volby	Popis volby
Určete první roh	-	Pomocí klávesnice nebo kurzoru myši určete první roh obdélníka.
Určete druhý roh	-	Pomocí klávesnice nebo kurzoru myši určete druhý roh obdélníka.
Zkosení	Z	Vytvoří obdélník se zkosenými rohy.
zAoblení	A	Vytvoří obdélník se zaoblenými rohy.
Tloušťka	T	Vytvoří obdélník pomocí zadání tloušťky (výšky) obdélníka.
šířKa	K	Vytvoří obdélník pomocí zadání šířky obdélníka.

Společné cvičení 7 - Tvorba obecného obdélníka

Zadání 1:

Nakreslete obdélník o výšce 25 mm a šířce 50 mm, jehož levý dolní roh začíná v bodě 100, 100. Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz obdélník a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte souřadnice prvního bodu obdélníka (levého dolního rohu) 100, 100 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

3. Zadejte souřadnice druhého bodu obdélníka (pravého horního rohu) 150, 125 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde

Společné cvičení 8 - Tvorba specifického obdélníka

Zadání 2:

Nakreslete obdélník se zkosenými hranami pod úhlem 2x45º, který má výšku 100 mm a šířku 75 mm. Levý dolní roh začíná v bodě 14, 14. Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz obdélník a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte hodnoty Zkosení rohů obdélníka tím, že zadáte volbu Z pomocí klávesnice a potvrdíte ENTER.

3. Zadejte číselnou hodnotu zkosení tím, že zvolíte číselnou hodnotu první hodnoty zkosení 2 a potvrdíte ENTER.

4. Zadejte číselnou hodnotu zkosení tím, že zvolíte číselnou hodnotu druhé hodnoty zkosení 2 a potvrdíte ENTER.

5. Zadejte souřadnice prvního bodu obdélníka (levého dolního rohu) 14, 14 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

6. Zadejte souřadnice druhého bodu obdélníka (pravého horního rohu) 89, 114 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde

2.5 Vytvoření polygonu

Příkaz polygon umožňuje vložit do výkresu libovolný obecný n-uhelník. Zde již není možné definovat tento objekt pouze pomocí myši, ale je nutné některé údaje zadávat klávesnicí prostřednictvím příkazového řádku (počet stran). Je definován bodem tvořícím střed kružnice opsané nebo vepsané, počtem stran a poloměrem kružnice vepsané nebo opsané.

Grafický zástupce:
Lokalizovaný příkaz pro příkazový řádek :	polygon
Nelokalizovaný příkaz pro příkazový řádek:	_polygon

[Vepsaný v kružnici/Opsaný kolem kružnice]

Volba	Zkratka volby	Popis volby
Zadejte počet stran	-	Pomocí klávesnice zadáme nenulový počet stran polygonu, který chceme vytvořit.
Určete střed polygonu	-	Pomocí klávesnice nebo kurzoru myši definujeme bod, který se stane středem polygonu.
Vepsaný v kružnici	V	Vytvoří se polygon jež je vepsán v kružnici jejíž poloměr definujeme.
Opsaný kolem kružnice	O	Vytvoří se polygon jež je opsán v kružnici jejíž poloměr definujeme.
Určete rádius kružnice	-	Pomocí klávesnice nebo kurzoru myši zadáváme velikost poloměru kružnice opsané nebo vepsané.

Společné cvičení 9 - Tvorba polygonu

Zadání:

Nakreslete obrys šestihranné matice s rozměrem pro klíč 24 mm a se středem v bodě 50, 50. Vzorový výkres pro toto cvičení je k dispozici zde.

1. Napište do příkazové řádky příkaz polygon a potvrďte klávesou ENTER.

2. Zadejte počet stran matice 6 pomocí klávesnice a potvrďte ENTER.

3. Zadejte souřadnice středu polygonu 50, 50 pomocí klávesnice a potvrďte stiskem ENTER.

4. Zadejte, zda chcete, aby byla kružnice opsaná tak, že stisknete klávesu O a potvrdíte tuto volbu stiskem ENTER.

5. Zadejte poloměr kružnice opsané a to tak, že napíšete hodnotu 12 a potvrdíte ji ENTER.

Animaci postupu řešení naleznete zde